Minilexikon

Vysvětlující doplnění k některým zde používaným termínům (budu postupně doplňovat dle potřeby):

Eupareunie – dnes již víceméně nepoužívaný termín, který označuje dokonalou shodu a spojení, které může nastat uvnitř milostného páru, pokud je na sexuální a erotické úrovni nesmírně šťastný. Z lékařského hlediska je eupareunií myšleno zdravé a přirozené pohlavní spojení muže a ženy, ve kterém zažívají simultánní orgasmus.

Harmonie – …

Milenec/milenka – v rámci celé práce je tento termín myšlen ve svém původním významu, tedy jako někdo, kdo miluje někoho jiného, kdo pro něj chová hluboké city a péči. (Dnes se slovo milenec běžněji používá ve významu sexuálního partnera, např. „Včera v noci se z nich stali milenci.“, anebo jako označení vedlejšího či utajovaného milostného poměru, nezaměňovat.)

Milo – střední rod, univerzální označení pro milého/milou, milence/milenku, které šetří trochu vaše prstíky, když píšete „diplomovou“ práci o vztazích. Milo znamená v některých jazycích také „drahoušek“, „miláček“.

Orgasmus – Podle jóginů je orgasmus výrazem polárního splynutí energií slunečních (HA (+)) a měsíčních (THA (-)) v mikrokosmu lidské bytosti, které se rozpoutá a dále pak projevuje v důsledku úplného zapojení erotického potenciálu člověka.

Slovo ORGASMUS má původ v řeckém výrazu ORGAO, jenž znamená „být pln nadšení a vášně“. V souladu s prastarou soustavou hathajógy, související s erotikou a sexualitou, orgasmus vyznačuje okamžik štěstí, v němž díky všeobecnému vření a korelované interakci sexuálního potenciálu obou partnerů, z nichž každý je pro toho druhého co nejvhodnější, dochází v oblasti jak psychické, tak mentální k projevu komplexní polarizace bioelektromagnetických subtilních energií, spojených (a současně polarizovaných) sexuálně erotickou hrou a projevujících se formou nesmírně příjemného napětí, vyvolávajícího nadšení a intenzivní libost (analogicky to lze přirovnat k BLESKU, jenž vznikne rázem, jakmile jsou v přírodě splněny všechny známé podmínky), což vede k tomu, že jeden z partnerů nebo dokonce oba současně prožívají plněji či méně plně hlubokou a intenzivní rozkoš, doprovázenou synchronními odezvami v různých sférách niterného světa lidské bytosti.

Partner/partnerka – původní význam znovu je trochu jiný, než mu v současnosti přisuzujeme. Partner je někdo, s kým obchoduji, klient, firemní kolega. Co se týče vztahů, bylo by velkou chybou aplikovat v této sféře jakékoliv obchodní návyky, proto použití tohoto označení ve smyslu mého milého či milé považuji za nešťastné a nebudu ho používat. Někomu se to může zdát jako drobnost, avšak slova, která používáme, v sobě skrývají větší sílu, než si někdy uvědomujeme.

Rezonance (okultní) – Ve fyzice je rezonance definována jako proces, kterým probíhá přenos energie mezi dvěma vibrujícími systémy, které oscilují na podobných vibračních frekvencích (zdrojový a rezonující systém), jehož výsledkem je nárůst vibrační amplitudy rezonujícího systému. V případě, že frekvence rezonujícího systému je přesně rovna frekvenci zdrojového systému, amplituda vibrací rezonujícího systému vzroste velmi mnoho (pokud by neexistovala setrvačnost, tak by vzrostla až k nekonečnu) až k maximální charakteristické hodnotě. Ale rezonance je charakteristickým fenoménem nejen ve fyzice. Vlastně vše co existuje ve Vesmíru vibruje určitou specifickou frekvencí (nebo více frekvencemi, v případě komplexních systémů, jako jsou lidé) a tak se vše více či méně ovlivňuje, podle toho zda rozdíl frekvencí je menší či větší. Jelikož díky změně vibrační frekvence rezonujícího systému (v tomto případě člověka) se lze napojit na jiné zdrojové systémy, představuje fenomén rezonance velmi přesný a účinný způsob vnímání. Na základech rezonančního zákona – tohoto tajného klíče, jak uvádějí někteří esoterici – lze vysvětlit, jak mohou být dvě věci (nebo dva jevy), zdánlivě zcela nezávislé, ve Vesmíru provázané, nebo mohou vzájemně selektivně interagovat, a tak dosáhnout spojení a integrace v „Celek“.

Okultní rezonance je tedy rozšíření platnosti fyzikálního zákona rezonance (jevu, který velmi dobře známe např. z akustiky, elektromagnetismu atd.) do sféry nehmotného světa, jejž představují například naše emoce, myšlenky, ale i mnohem jemnější formy energie. Příkladem okultní rezonance může být například výbuch narůstajícího hněvu mezi dvěma lidmi. Osoba, která se hněvá, vytváří vlny hněvu, které se šíří v jejím okolí. Tímto způsobem bude její hněv snadno přenesen na druhou osobu. Pokud tato druhá osoba ve své auře přijme tyto kmitočty, také se začne hněvat, přičemž bude vytvářet vlny stejného kmitočtu, které rezonancí ovlivní první osobu, čímž znásobí její hněv. Takto, dokud budou spolu, bude jejich hněv neustále narůstat (protože jsou splněny podmínky vzniku rezonance mezi přijímacím a vysílacím systémem a může tedy docházet k výměně energie/informací mezi těmito systémy). Dva lidé, kteří mají na něco stejný názor, jsou přitahováni, neboť vzájemně „rezonují“. Vrána k vráně sedá. Rovné rovného si hledá. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Odvážnému štěstí přeje. Čeho se nejvíc bojíš, to se ti přihodí… Všechna tato známá přísloví a i další v sobě ukrývají aplikaci a hluboké porozumění zákonu okultní rezonance.

Strach – je vážnou překážkou stojící na cestě lidské bytosti. Někteří lidé se bojí života. Jiní se zase obávají smrti. Strach z posmrtného života a z posledního soudu někomu bere veškerou radost ze života. Takový člověk se skoro nikdy nemůže „radovat z přítomného okamžiku“ pro starosti a strach spojené s možným rizikem, které jej čeká v budoucnu. Bojí se všeho: hromu i blesku, myší i vší, samoty, nemoci, bídy, má strach z mínění druhého nebo z nesouhlasného postoje lidí, bojí se uspět nebo neuspět, má strach ze sebe sama, protože „neví, jak by reagoval nebo co by prožíval, kdyby musel čelit určitým životním situacím“.

Orison Swett Marden, proslulý svými praktickými výzkumy pozitivního zaměření mysli, napsal: „Strach, často paralyzující, se všemi svými projevy – starostmi, úzkostí, hněvem, žárlivostí, bojácností – je největším nepřítelem lidského rodu.“

Dnes známe vliv strachu na lidskou fyziologii poměrně dobře. Strach pro svou nebezpečnou povahu podlamuje člověku zdraví a připravuje ho o vyrovnanost. Jeho bratr děs, je-li skutečně velký, může mít nesmírně silné následky: může ochromit nervový systém, vyvolat žloutenku apod., ba způsobit i smrt. Často jsme se stali svědky toho, jak některým mladým lidem v rekordně krátké době zbělely vlasy. Dnes je známo, že strach a obavy jsou zpravidla příčinou silné negativní magnetizace. S intenzitou přímo úměrnou síle, kterou v tomto směru vynakládáme, všechny tyto projevy strachu a obav k nám přitahují právě ty věci nebo situace, kterých se bojíme nejvíc. Lidová moudrost v tomto směru velmi výstižně praví: „Čeho se bojíš, tomu neunikneš; mor postihne právě ty, kdo se bojí víc.“ Při pozorné analýze si uvědomíme, že strach je negativní rezonancí, která upíná naši pozornost k temným, neblahým stránkám věcí, ke všemu negativnímu, ke zlu vůbec. Strach je pesimismus. Hluboce člověka deprimuje, ochromuje skoro všechny jeho schopnosti. Je vždy známkou nedostatku VÍRY.

V takové situaci musíme strach přemoci tím, že proti němu postavíme odvážné myšlenky, důvěru v úspěch, optimismus, plnou sebedůvěru (víru ve vlastní niterné síly). Víra, která je pravým opakem strachu, způsobuje, že vždy doufáme v nejlepší, že předem věříme v úspěch, a vyzbrojuje nás důvěrou.

Sex – ne že bych snad předpokládal, že uctivý čtenář či čtenářka nezná význam tohoto termínu, jen bych rád upozornil, že v rámci této práce, pokud se objeví, je toto slovo myšleno jako označení pro pohlavní styk, který se odehrává výlučně na fyzické úrovni, bez hlubokého citového a duševního propojení jedinců, kteří se mu oddávají. Patří sem tedy například (ve většině případů) náhodný sex, placený sex, sex na jednu noc, sex za účelem nějakého druhu zisku, apod. Vytříbenější formu spojení, o kterou nám půjde především, budu označovat prostě jako „milování“. Toto oddělení je praktickým důsledkem posunu některých termínů našeho mateřského jazyka (viz např. milenec/milenka). I sex může mít v určitých případech hluboký význam pro probuzení naší duše, v jedné duchovní tradici je zaznamenán příběh mudrce, který strávil celá desetiletí o samotě v odříkání a věnoval celý svůj život duchovnímu bádání, aby nakonec úplné realizace dosáhl až po té, co se vrátil do civilizace a strávil jedinou noc s prostitutkou. Nutno podotknout, že naopak to (i přes víru některých mužů) přece jen nefunguje.

Sexuální kontinence (úplná kontrola sexuálního potenciálu) – na fyzické úrovni schopnost prožívat při milování mnohonásobné orgasmy bez ztráty energie (formou ejakulace u mužů, či výbušným orgasmem s vybitím u žen), podrobnější vysvětlení bude následovat během studia.

Štěstí – …

Transfigurace – …

Transformace – podstatná změna, proměna. V textu nejčastěji myšlena duchovní transformace, tedy změna/růst vědomí člověka.

Comments are disabled for this post