I když to vypadá, že láska je jen k tomu, aby díky ní dva lidé sdíleli svůj život, její důležitou – pokud ne primární – funkcí je také umožnit vstup do hlubších prostor duše. Předtím jste v životě nemeditovali nebo nerozjímali a najednou vás to táhne k přemýšlení. Možná jste se v životě nikdy necítili tak zasaženi svými emocemi a nyní se vaše emoce rozprostřou a vytěsní všechny jiné zájmy. Možná jste se nikdy moc nevěnovali svým fantaziím a dennímu snění, ale nyní jste jimi přeplněni. Celý tento proces vykazuje známky aktivity hlubších rovin duše.
Pak, když se vyvine vztah, může se stát, jak říká Jung, nádobou pro duši. Jak se měníte a váš vztah prochází mnoha stadii, jste dále uváděni hlouběji do duše. Pokud vztah nepokračuje anebo najednou skončí, můžete se cítit nuceni dál prožívat své emoce a znovu a znovu si přehrávat svůj příběh v rámci procesu, který vám pomáhá vymezit si místo, které potřebujete, abyste měli duši. V této chvíli se mnoho dvojic rozejde a často je zapotřebí dalšího vztahu, aby člověk dosáhl dospělé formy lásky.
Jak říkají náboženské tradice, láska je tvořivá síla, která buduje z vašeho života a zážitků svět, život se smyslem a odůvodněním. Lidé, kteří jsou zkušení v lásce, jsou na jiné úrovni vývoje než ti, kdo teprve musí těmito zvláštními podobami iniciace projít. Láska pohání každou dimenzi lidského života a to, co vypadá jako romance nebo jako vztah, může být signálem, že se hlásí k životu i mnohem méně osobní vášně. To je důvod, proč jsou naše milostné iniciace tak bolestivé. Když je zvládneme, může mít celý život erotickou kvalitu.[1]
Je nepochybné, že láska je nejsilnějším hnacím pohonem, který nás směřuje ke spojení s naší vlastní duší a poznání konečné pravdy o povaze světa, ve kterém žijeme, a především o nás samotných. Tématu sebepoznání bude věnován některý z příštích kroků našeho studia ve skupině Eupareunia.
[1] Thomas Moore – Temné noci duše (Portál)
Comments are disabled for this post