Eupareunia

Láska je jedna z fundamentálních božích vlastností. Objevením lásky si současně uvědomíme existenci Boha. Láska je „esence“ Boží. Nekonečná energie Lásky vychází z Boha a vytváří vše, co je dobré, duchovní a harmonické, pravdivé, plné extáze. Všechny překrásné manifestace v sobě obsahují tajemnou a hluboce sjednocující energii lásky. Je-li láska v nás všech, jsme my všichni v Bohu. Energie lásky, která se dá těžko vyjádřit slovy, je nekonečná a je silným zdrojem harmonického života, který se projevuje jako štěstí, radost, soucit, dobrota, extáze. Vše co je dobré, krásné a pravdivé existuje skrze tajemnou energii lásky, protože nic co je opravdu povznášející nemůže existovat a přetrvat bez energie lásky.

Tato tajemná energie lásky je obsažena, v určitém množství, ve všem co je povznášející, Božské a okouzlující. Protože láska je nekonečná a věčná, energie lásky je zdrojem a současně koncem pro všechny bytosti, které touží po Bohu. Člověk, který neustále soustředí svou pozornost na lásku, se mnohem rychleji vyvíjí k dokonalosti, osvícení a spojení s Bohem.

Člověk, který se vzdal lásky (v důsledku sobeckosti a hlouposti) bude oddělen od jedné ze základních Božích energií a v důsledku takto zvolené cesty směřuje k sebezničení, protože jeho duše ztratí vedení a touhu po jednotě.

Láska je neoddělitelná od Svobody, protože bez Svobody nemluvíme o lásce, ale o omezení přirozených pocitů.

Láska je základní kritérium a současně nejrychlejší cesta k harmonickému vývoji člověka. Jestliže prožíváme velkou lásku, Celá Božská Skutečnost se odráží v mikrokosmu naší bytosti.

Kdo miluje s velkou obtížností, bude jen obtížně milován.

Kdo miluje málo, bude jen málo milován.

Kdo hodně miluje, bude hodně milován.

Kdo výjimečně miluje, bude také takto milován.

Kdo miluje nekonečně, bude nekonečně milován.

Jestliže toužíš být hodně milován, pamatuj, že nejdříve TY musíš hodně milovat. Stejnou mírou, kterou lásku dáváš, Bude tobě, dříve nebo později, láska nabídnuta. I když tě někdo zahrne velkou láskou, nebudeš ji schopen přijmout, pokud si ji opravdu nezasloužíš. Když jsi skutečně připraven obdržet nekonečnou, hlubokou, všezahrnující lásku, potom člověk, který je schopen takovou lásku nabídnout, vstoupí do tvého života.

Jestliže miluješ silně a hluboce svůj ideál, a jestliže v oné době nemáš protějšek, který může tvou lásku opětovat, připravuješ se vlastně (vědomě nebo nevědomě) krásným způsobem na okamžik, kdy se opravdu setkáš s člověkem, který ti dá lásku, pro kterou jsi udělal všechno, aby sis ji zasloužil.

Nezapomeňme, že láska bez pevné základny pravdy je jako chaotický vodní proud tekoucí v řece bez břehů.

Velká láska a dokonalá transfigurace dělá našeho partnera ještě krásnějším.

Když miluješ dostatečně, především zjistíš, co je v člověku, kterého miluješ krásného a nádherného. Pomocí neustálé transfigurace se krása otevírá a roste před zraky toho, kdo miluje vášnivě. Každý člověk se zamiluje do Toho, kdo ho doplní a naplní. Člověk, kterého milujeme vášnivě je pro nás „jablkem našeho oka“. Tomu, komu chybí spirituální intuice může krásná tvář a krásné tělo skrýt ďábelskou duši.

Transfigurace nám ukazuje, že krása je dítětem lásky.

Srdce, které je stále zamilováno do všeho, co je krásné, pravdivé a dobré, nikdy nezestárne. Samotná krása bez grácie většinou postrádá přitažlivost. Krása společně s grácií dává kouzlo a dělá dotyčného člověka téměř neodolatelným. Krása bez dobroty a inteligence je jako pivo bez pěny otevřené včerejšího dne. Pouze fyzicky krásné ženy jsou zřídkakdy moudré.

Krása trvá, dokud ji nezačne přemáhat ošklivost, ale moudrost (jednou nabytá) trvá navždy. Člověk, který je pouze fyzicky krásný, je jenom příjemný na pohled, ale s moudrým člověkem je velmi jednoduché žít, protože tento člověk ti může pomoci k tomu, aby ses probudil ze spánku nevědomosti a stal se moudrým a šťastným.

Mládí má krásnou tvář a tělo, ale moudrost dělá krásnou mysl a duši. Okouzlující žena s krásným tělem je němým doporučením Matky Přírody.

Krásní lidé by měli být opatrní a pozorní, protože arogance se může probudit velmi snadno jste-li krásní a od té chvíle klamná, prázdná pýcha nahradí krásu.

Vzdej se zlosti, egoismu, závisti, žárlivosti, pýchy, netrpělivosti, nenávisti, nedostatku tolerance, hlouposti. Nezapomeň, že když se láska stane nekonečnou, i nemožné se může lehce uskutečnit. Nezapomeň, že, jak řekl geniální rumunský sochař Brancusi: „Když přestaneme být dětmi, jsme mrtví.“ Proto by každý z nás měl probudit a opatrovat dítě uvnitř nás. Tímto způsobem se staneme a zůstaneme navždy mladými. Být neustále jako dítě a zůstat mladým je nádherný dar, který může dostat každý z nás. Samuel Ullman napsal:

„Být navždy mladý je možné. Mládí není období lidského života, je to stav mysli.

Mládí znamená stálou převahu odvahy nad zbabělostí, chuti pro dobrodružství nad snadným životem.

Nezestárneš počtem let, která jsi prožil. Zestárneš, když se odvrátíš od své lásky a svého vysokého ideálu. Roky ti zvrásní pleť. Když se vzdáš ideálů, zvrásníš svou duši.

Zabývání se triviálními věcmi, pochybnosti, podezírání, strach a zoufalství jsou našimi skrytými nepřáteli, kteří pomalu shrbí naše ramena a změní nás v prach ještě dříve než zemřeme.

Mladý je ten člověk, který udělal z lásky přirozený stav své duše a který v důsledku své přirozené zvědavosti je neustále překvapován a objevuje spoustu záhad na místech, kde ostatní lidé nevidí nic neobyčejného. Tento člověk vždycky klade otázky „Proč?“ „Co bude následovat?“ atd. Takový člověk určí události ve svém životě díky svému tvořivému myšlení a vždy nachází nové štěstí v duchovní hře života.

Jsi tak mladý jako tvoje láska a víra.

Jsi tak starý jako osamocenost a pochyby.

Jsi tak mladý jako síla tvé sebedůvěry a nadějí.

Jsi tak starý jako tvá zbabělost.

Zůstaneš mladý dokud budeš plný lásky, dobroty a otevřený všemu krásnému, dobrému, pravdivému, velkému a duchovnímu a dokud budeš naslouchat hlasu lásky, člověku, který je nablízku, nekonečnu a Bohu.

Bude-li jednoho dne tvé srdce zasaženo pesimismem a vůle mučena cynismem, protože jsi nebral v úvahu tyto rady, nechť se dobrý Bůh slituje nad tvým starým a tvrdým srdcem!“

Samuel Ullman, „Youth“

V Novém Zákoně říká Sv. Pavel o lásce (Korinťanům 13):

„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech. Kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všechno, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje.

Láska je shovívavá, dobrosrdečná, láska nezávidí, láska se nevychloubá, nepyšní, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když ji někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad nikým nezoufá, všechno vydrží.

Láska nikdy nepřestává. Dar promlouvání z vnuknutí pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne. Vždyť kusé je všechno naše poznání, nedostatečné je naše promlouvání z vnuknutí. Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je neúplné.

Když jsem byt dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, soudil jsem jako dítě. Když se však stal ze mne muž, všechno dětské jsem odložil. V tomto životě všechno vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale jednou to uvidíme tváří v tvář. Tady na zemi poznávám věci jenom nedokonale, ale jednou budu poznávat dokonale, podobně jako (Bůh) poznává mne. Zatím zůstávají tyto tři věci: Víra, Naděje a Láska. Ale největší z nich je Láska.“

Zdroj: http://www.jogin.cz/Laska/